Jak vymáhat náhradu za opatření vydaná vládou?

Podnikatelé a firmy během koronavirové krize dostávali jednu ránu za druhou. Propad tržeb, zavírání obchodů, propouštění zaměstnanců a v některých případech i konec podnikání. Museli reagovat nejenom na rozšiřující se koronavirovou pandemii, ale také na opatření přijímaná vládou. Samozřejmě je třeba přiznat, že vláda nějak reagovat musela. V zájmu potlačení šíření koronaviru jsme přijali spoustu důležitých a vhodných opatření. Vládní zmatky, neochota sdílet informace a snaha udělat si z krize osobní PR naopak důvěru ve vládu příliš neposílila. 

Vláda přijímala a oznamovala nové vlny příkazů a zákazů za velmi chaotických a zdánlivě nahodilých okolností. To mělo negativní dopad na již tak velmi zkoušené podnikatele. Nejasné právní kroky vlády daly už během probíhající krize do pohybu diskuzi o tom, jestli budou mít podnikatelé a firmy nárok na vymáhání náhrady škody za opatření vydaná vládou. Proto jsem se spojil s jedním renomovaným advokátem a požádal jsem ho o jeho názor. Musím vás upozornit, že se nejedná o právní radu. Je to spíše takové vodítko, které vás může nasměrovat ke správnému postupu. Každý případ by se měl zvažovat individuálně a měla by proběhnout konzultace s advokátem.

Na úvod je nutné zdůraznit, že otázka náhrady škody ze strany státu nebyla v takové míře a z takového důvodu nikdy v minulosti řešena, když nelze s jistotou predikovat, jak se k celé záležitosti postaví soudy.

Sporné řízení je založeno zejména na břemeni tvrzení a důkazním břemeni, jež by měla vyplynout v taková skutková zjištění soudu ke všem podmínkám nároku poškozeného žalobce. 

Zejména bude v praxi důležité, jak se soudy postaví k otázce příčinné souvislosti, hypotetického ušlého zisku, spoluzavinění na způsobení škody ze strany poškozeného (tj. zejména, zda by v případě splnění povinnosti poškozeného předcházet škodám, ke škodě vůbec nedošlo, respektive došlo, ale v menší míře), ale i otázky, zda je na místě odškodňovat vyšší dobro pro případ, kdy z vyššího dobra má prospěch i poškozený (za předpokladu, že tento prospěch skutečně má).

Na níže uvedených řádcích pak v krátkosti nastíním postup při uplatnění náhrady škody. V prvé řadě však upozorním na skutečnost, že opatření, která zakazovala (zakazují) nebo omezovala (omezují) podnikatelskou činnost, byla vydávána různými orgány (Vláda ČR, Ministerstvo zdravotnictví), což je důležité pro řádné uplatnění nároku. Taktéž je dle mého názoru nutné uplatňovat škodu vzniklou v důsledku nezákonného a zrušeného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 3. 2020, č. j. MZDR 13361/2020-1/MIN/KAN, jako kdyby se mělo jednat o škodu způsobenou krizovým opatřením, čímž bude poškozený žalobce uchráněn před speciální prekluzivní lhůtou dle § 36 odst. 5 krizového zákona (6 měsíců od doby, kdy se žalobce o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody). Je si totiž nutné uvědomit, že teprve ze závazného právního hodnocení soudu vyplyne, zda se nárok na náhradu škody v důsledku nezákonného a zrušeného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 3. 2020, č. j. MZDR 13361/2020-1/MIN/KAN, bude posuzovat podle krizového zákona nebo podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejném moci.

Postup by byl tedy následující:

  1. Nárok na náhradu škody bude písemně uplatněn u příslušného orgánu, a to do 6 měsíců, od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tj. od okamžiku, kdy byl poškozený schopen objektivně vyčíslit vzniklou škodu. Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě vzniká škoda postupně, je nutné na nic nečekat, vzniklou škodu vyčíslovat a uchovávat potřebné dokumenty k prokázání všech podmínek nároku na náhradu škody. Za škodu by se pro tento případ mohly považovat zbytečně vynaložené náklady na zakázanou podnikatelskou činnost (nájem, mzdy zaměstnanců, kterým nemohla být přidělována práce, odvody za zaměstnance), případně i ušlý zisk. Vzorové výzvy pro uplatnění nároku na náhradu škody jsou dostupné zde … , nicméně se jedná jen o určitý návod.
  2. Po marném uplynutí lhůty k plnění pak bude moci přistoupit k podání žaloby. Pro případ zrušeného nezákonného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 3. 2020, č. j. MZDR 13361/2020-1/MIN/KAN si je nutné uvědomit, že pokud by tento nárok byl soudem v konečném důsledku posuzován jako nárok dle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejném moci, je nutné, aby marně uplynula lhůta k plnění 6 měsíců ode dne uplatnění. Vzorové žaloby na náhradu škody jsou dostupné zde ... , nicméně se jedná jen o určitý návod.

Vzorové dokumenty jsou taktéž opatřeny komentáři, které osvětlují některé další aspekty předmětné věci (např. příslušnost soudu, soudní poplatky…). Bez ohledu na výše uvedené a bez ohledu na obsah vzorových dokumentů doporučuji všem obrátit se před uplatněním nároku na advokáta či advokátní kancelář, který/která Vám s Vaší záležitostí pomůže. Výše uvedené, a to včetně vzorových dokumentů nepovažujte za právní radu, nýbrž za vodítko, jak dále postupovat. 

Doufám, že vám tato rada pomůže. Nikoho nenavádím k podávání žaloby. Zároveň ale s vámi chci sdílet důležité informace. Řadě z vás se jistě mohou hodit.  Firmy a podnikatelé se dostali do složitých situací, za které nemohou. Bohužel jsme byli svědky mnoha negativních reakcí na případnou pomoc podnikatelům a OSVČ. Část občanů se bouřila proti tomu, aby stát podpořil OSVČ. Ministryně spravedlnosti by podnikatele nejradši odbyla s tím, že mají mít připravenou ”vatu.” Takový přístup k podnikatelům odmítám přijmout. Tvoří páteř naší ekonomiky. Léta před krizí plnili státní rozpočet, teď se k nim rozhodně nesmíme otočit zády.

Nechme rozhodnout soudy. Ty by měly posoudit, jestli podnikatelé mají nárok na náhradu škody, nebo ne. Od toho přece mám nezávislé soudnictví. Vyřešíme tím nejen aktuální problémy, ale také nastavíme jasný právní rámec, ze kterého bude moct vycházet nějaká budoucí vláda během další krize.

Veškeré potřebné dokumenty k problematice podání nároku pro náhradu škody společně s konkrétními radami naleznete zde