Problémy s Veolií

Jak jsem slíbil, vracím se ke kauze Vodovody a kanalizace Zlín a.s. (dále VaK Zlín) vs. Moravská vodárenská a.s. (dále Veolia). Pokud to vydržíte přečíst celé až do konce, je jasné, že Vám na Vaší vodě záleží a na oplátku se stanete navíc skutečnými odborníky na to, v jakém stavu se nachází VaK Zlín, a rovněž se dozvíte, jaké představitele obcí jste měli doposud a co je vedlo k tomu, že nechali VaK Zlín tunelovat a platit VaK Zlín miliony korun za soudní spory, miliony korun na obranu stavu, který jej okrádá o zisky z hospodaření s vodou a které inkasuje Veolia. Tomu nemůže člověk jen tak lehce uvěřit. Co zastupitele k tomu vedlo, si každý může domyslet sám.

O špatném hospodaření VaKu Zlín, kdy je tato společnost zadlužena a negeneruje příjmy nutné k pokrytí provozních potřeb, a proto si musí brát další úvěry, jsem již psal ve svém příspěvku dne 29. 6. 2018.

Další perlu v podobě SRDCE VODÁRNY - dispečink, kterou staví VaK Zlín pro zaměstnance Veolie, jsme si již taky přiblížili následující den, tj. 30. 6. 2018

Pro snadnější pochopení začnu tím, že v okrese Zlín existují dva subjekty zabývající se vodou: Jeden – VaK Zlín, který vlastní trubky (infrastruktura, do které patří veškerý vodovodní a kanalizační řad, čističky odpadních vod i úpravny pitných vod, atd.), ale s vodou nepracuje a na ní nijak nevydělává, druhý – Veolia, která trubky nevlastní, pouze si je pronajímá a na nich provozuje vodárenskou činnost se všemi zisky, které k tomu patří. Tyto zisky pak celé končí ve Francii. Pokud by na svých trubkách hospodařil Vak Zlín, tyto zisky by zůstaly VaKu Zlín samotnému a mohl by je použít pro další rozvoj svých trubek. Další výhodou by bylo, že by mohl investovat do čističek a úpraven vod i na základě dotací z EU. Pokud VaK Zlín na svých trubkách nehospodaří a hospodaří na nich pouze Veolia, nemá VaK Zlín logicky nárok ani na korunu evropských dotací, což je další ztráta peněz nutných pro rozvoj kanalizační sítě.

A teď to nejpodstatnější!!! Jak vlastně Veolia k vodě přišla?

Většina akcií společností VaK v celém našem kraji (Zlín, Vsetín, UH a Kroměříž) je tvořena tzv. akciemi na jméno a stanovy těchto VaKů zakazují převádět tyto akcie na někoho jiného než na stávající majitele akcií, jinak řečeno na někoho jiného, než jsou obce, které už akcie VaKu mají. Toto opatření bylo přijato proto, aby se nemohl stát akcionářem a tím pádem i majitelem VaKu někdo jiný než obce, na jejichž území VaK operuje.

V roce 2002 si od města Zlín „vypůjčila“ hlasovací práva Česká spořitelna (příkazní smlouvy), za což zaplatila městu Zlín 34 mil. Kč. Následně tato práva převedla na úplně jiný subjekt Jižní vodárenská a.s., která byla založena skupinou blízkou Veolii, a jejímž jediným vlastníkem byla kyperská společnost. Kyperské společnosti se používají jako vlastníci kvůli zakrytí skutečného vlastníka. Z rozhodnutí soudů je patrné, že Jižní vodárenská byla ovládána Veolií.

V roce 2004 hlasovala Jižní vodárenská spolu s dalšími obcemi (Vizovice, Kvasice a dalších 12 obcí), kterým Jižní vodárenská slíbila výhody v podobě rychlého rozvoje jejich vodovodní infrastruktury, na valné hromadě za to, aby se provozní část VaKu Zlín prodala Veolii, což se také stalo. Byly tak obejity stanovy, kdy jedna Jižní vodárenská ovládaná Veolií, schválila prodej části podniku (prodej hospodaření s vodou) přímo společnosti vlastněné Veolií. Veolia sama sobě 😊

Města Otrokovice a Fryšták (a další subjekty) se proti tomuto postupu postavila a pomocí mnoha postupných žalob se domohla dne 22. 11. 2016 spravedlnosti, když Vrchní soud v Olomouci prohlásil jednání ve shodě Statutárního města Zlín, Jižní vodárenské a České spořitelny za protiprávní, odporující dobrým mravům a za obcházení stanov VaKu Zlín a.s.

Je až zarážející, že proti výše uvedeným žalobám, jejichž výsledkem bylo již zmíněné zrušující rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci Cmo 202/2014 ze dne 22. 11. 2016, se bránil VaK Zlín, který sám byl výše uvedeným podvodným jednáním poškozen, neboť byly obejity jeho stanovy. Nebránila se Veolie, která z uvedené smlouvy profitovala, ale VaK Zlín, který byl tímto prodejem provozní části v podstatě od zisku odstaven a vytunelován, neboť podnik byl prodán za 60 mil. Kč, i když jeho cena dle posudku byla 230 až 330 mil. Kč.

Stejný názor jako Vrchní soud v Olomouci vyslovil na tuto věc i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 16. května 2016 sp. zn. IV. ÚS 2018/16.

Jaký zájem měli představitelé statutárního města Zlín a dalších obcí na tom, aby ponechali svůj majetek znehodnocovat a ponechali správce jejich majetku, předsedu představenstva ing. Svatopluka Březíka, aby vynakládal milionové částky na obranu Veolie před rozhodnutími soudů, která byla ve prospěch VaKu Zlín, si každý, jak jsem již uvedl v úvodu, domyslí sám.

Ze strany Veolie nehrozila žádní mezinárodní arbitráž, neboť soudy jasně řekly, že jednání Veloie bylo protiprávní. Arbitráž je možno použít pouze na ochranu práv nabytých v dobré víře. Není ani problémem to, že by nebylo možné technicky převzít celou část podniku zpět, neboť k této situaci stejně dojde již v roce 2034. Neplatným převodem patří celá část podniku včetně jeho zaměstnanců zpět VaKu Zlín. VaK Zlín místo toho, aby zpět převzal podnik, podal v roce 2017 žalobu na Veolii, kde žádá soud, aby určil, že smlouva mezi VaK Zlín a Veolií je platná a aby určil, že se zakazuje VaKu Zlín, aby na svých trubkách hospodařil. Je to stejné, jako kdybych já podal žalobu proti klientovi, který mě okradl, a v žalobě se domáhal prohlášení toho, že ta krádež byla oprávněná a dále bych soud žádal, ať mi zakáže vykonávat daňové poradenství. Takovou žalobu podal skutečně dne 12. 9. 2017 VaK Zlín a je vedena pod sp. 22 C 298/2017.

Proč máme takové zastupitele, kteří nechají svůj majetek znehodnocovat a kteří schovávají hlavu do písku, ať už z vlastní zbabělosti nebo pro svůj vlastní prospěch, lze pochopit jen ztěžka. Kdybych postupoval stejným způsobem já, nezachránil bych stovky lidí před libovůlí úřadů. A to jsem na to sám a jich na to byly po všech obcích dohromady mraky!!!

Je na čase v nadcházejících volbách se zbabělců zbavit a poslat tam lidi, kteří to budou myslet se správou obecního majetku vážně. Ale ne každý, kdo se na vodě přiživuje, to opravdu dokáže!

Tento provozní model hospodaření s vodou pak funguje na velké části našeho území.
Veškeré dokumenty podporující má tvrzení nahoře jsou ke stažení zde:

https://drive.google.com/drive/folders/1_CUgS3-1ZPG1o8yllp9a5zUkOTnV-ZEd?fbclid=IwAR0ulMgU_gyhWDOjieWx83ecAy1ifwW0Hf787oH7Aj4YE0lH4Nompso47k4

Do you like this post?