Srpen 1968

Na Československo dne 21. srpna 1968 udeřila Varšavská smlouva takovou silou, jaká nebyla doposud nasazena po druhé světové válce nikde na světě (až na na jednu jedinou výjimku ohledně počtu vojáků, kdy v operaci Desert Storm bylo nasazeno 884.000 vojáků, z toho amerických 697.000)‼️‼️ (Na základě komentářů pod tímto postem upozorňuji každého, kdo chce komentovat tento odstavec, že udělá nejlíp, když si dočte příspěvek až do konce.)

Všichni si včera připomínali 50. výročí neblahé události naší novodobé historie - okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy dne 21. srpna 1968. Nesmíme totiž nikdy zapomenout na zločiny nacismu a dalších totalitních a autoritativních režimů, ale také nesmíme zapomenout na komunistický normalizační režim, který byl nastolen Sovětským svazem v tehdejším Československu po násilném potlačení "Pražského jara".

Aneb jak praví významný americký historik Timothy Snyder ve své knize O tyranii – Dvacet poučení z 21. století „Symboly dneška formují realitu zítřka“.

Ano, včera bylo o této okupaci už hodně napsáno, řečeno a odvysíláno. Já se však chci s Vámi podělit o informace, které nikde nezazněly. Úplně mě totiž šokovalo, jaká vojenská síla byla na takovou malou zemi čítající 15 mil. lidí nasazena.

Dle tehdejšího Ministerstva obrany ČSSR bylo na československém území nasazeno Varšavskou smlouvou 750 000 vojáků, včetně 12 tankových, 13 motostřeleckých a 2 výsadkových divizí, dále 350 bojových letadel, 250 letounů, mimo to naše území obsadilo 6300 tanků a 2000 děl. Taková ohromná síla nebyla po druhé světové válce nasazena nikdy a nikde na světě. 😥 Pro srovnání uvádím, že v roce 2003 při invazi do Iráku bylo nasazeno pouze 300.000 vojáků, na konci dubna 1969 dosáhl počet amerických vojáků ve Vietnamu svého vrcholu, nacházelo se tam 543 000 vojáků, v Koreji bylo všech zahraničních vojáků celkem 550.000.

Co jsme tehdy provedli, že jsme museli být tak obrovskou silou zašlapáni do země? Nic, chtěli jsme jenom svobodu a demokracii. Soudě podle toho, jak tehdy náš národ stál za svými představiteli, jak spolupracoval na společných věcech a jak se lidé k sobě chovali, jsem přesvědčen, že v roce 1968 jsme byli na demokracii připraveni mnohem lépe než v roce 1989.🍀

Totiž po událostech ze srpna roku 1968 všechny úžasné osobnosti veřejného života, velké vzory pro mladé ale i pro dospělé spoluobčany buď emigrovaly nebo byly zahnány k míchačkám a do kotelen, kde navždy zmizely z očí veřejnosti. Lidé se podvolili a přesvědčili sami sebe, že se nic neděje, aby se netrápili zklamáním z tak strašného konce tak úžasného období. A jako vzory zbyli pro mladé i dospělé pouze kolaboranti s okupanty a kolaboranti s kolaboranty okupantů, čehož výsledkem je zlomený a zničený národ.

Nástupem demokracie se tato skutečnost ukázala naplno. Každý viní ze všeho ostatní, ale sám se nesnaží začít sám u sebe. Nadávky a útoky se valí na sociálních sítích plným proudem. Kritika kohokoliv a za cokoliv bez znalosti čehokoliv je dnes na netu už samozřejmostí. Lidé spolu nemluví, jedni se povyšují nad druhé, druzí chtějí ty první nejlépe zlikvidovat. Nejčastěji komentujeme věci, kterým vůbec nerozumíme. A o celém světě víme nejlíp vše my, i když jsme kromě letního Česka nikde jinde nebyli. Nikomu nevěříme a přijímáme dezinformace jenom proto, že jsme po roce 1968 přestali věřit oficiálním médiím. Jsme navíc největšími odborníky úplně na všechno, abychom si dokázali, že jsme jako národ vlastně střed světa a že nás okupace nijak nezlomila. Ale opak je pravdou. Ještě jsme se z té strašné rány neprobudili.

Ano, to jak jsme na tom teď, nám přinesl srpen 1968 ‼️

P.S. Je nanejvýš smutné, že nejvyšší představitel České republiky prezident Miloš Zeman se k jednomu z nejvýraznějších okamžiků českých dějin nevyjádří. Stejně tak je nemyslitelné, aby předseda KSČM a první místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, řekl že Rusové za invazi nemůžou, jelikož Brežněv byl Ukrajinec. Zde je nutno upozornit, že rozhodnutí k invazi vydalo kolektivní stranické vedení Sovětského svazu. 😡

Velké díky ve věci připomínání této události patří českým veřejnoprávním médií České televizi a Českému rozhlasu, které v souvislosti s 50. výročím okupace odvedly kus poctivé žurnalistické práce. Stejné díky patří serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt. Nesmírně důležitou práci odvedla obecně prospěšná společnost Post Bellum a stání Ústav pro studium totalitních režimů. 👍

Nesmíme zapomenout samozřejmě na ty, kteří během této odsouzeníhodné vojenské operace přišli o život, byli těžce či lehce raněni nebo také byli v následující normalizaci perzekuováni komunistickým režimem (dle ÚSTRu si okupace do konce roku vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce raněných a stovky lehce raněných).

Opomenout nelze ani vojáky Varšavské smlouvy, kteří byli sovětským vedením obelháni, kdy jim bylo namluveno, že jedou osvobozovat československý lid od západních imperialistů.

Taktéž nelze zapomenout na podporu osobností napříč západním světem, které vyslovily svůj odpor k invazi a následné okupaci. Za připomenutí stojí i osmička hrdinů, kteří se otevřeně postavili proti invazi, a protestovali na Rudém náměstí, za což následně byli téměř celý svůj život sovětským režimem perzekuováni.

Do you like this post?