Vládní opatření nejsou dostatečná!

Ještě do včerejšího dne stáli naši podnikatelé a naše firmy na hrázi přehrady a zírali s obavami z velké výšky na hlubinu dole, vědomi si toho, že se do ní v brzké době zřítí. Zcela jistě jim nebylo nikomu do smíchu.

Ale každý z nich čekal a doufal, že až dopadnou z hráze na hladinu, nebude dopad tak tvrdý, protože stát hladinu přehrady zvedne, čímž dopad ztlumí.

Stát ale nezvedl hladinu, jak všichni očekávali, ale vyvolal orkán, který všechny podnikatele a firmy odhodil na druhou stranu hráze. Padat nebudou do vody, ale před hráz, kde je dole čeká náraz nejtvrdší, náraz na tvrdý beton.

Taková je realita. Nic z toho, co stát od včerejška nabízí, nepomůže zachránit ani pracovní místa a ani zabránit krachu velké části subjektů. Stát se na celé hospodářství prostě vykašlal.

Program úvěrů COVID I vyplácený z ČMZRB byl včera upraven tak, že z něj byly automaticky vyřazeny subjekty, které podnikají v cestovním ruchu, pohostinství a ubytovacích službách (hotely a penziony), zbytek žadatelů pak byl selektován podle toho, jak se v budoucnu zaslouží o stát. Ne o hospodářský růst, ale o stát.

Dneska vyhlášený úvěrový program COVID II neběžel ani půl dne a již byl uzavřen. Obrovský zájem o tuto podporu zcela jednoznačně ukazuje, v jakém obrovském průšvihu se naše ekonomika nachází. Následně ČMZRB obnovila příjem žádostí do 3. dubna 2020 do 23:59 hod. Další kolo bude vyhlašováno vždycky za dalších 10 dní.

Program COVID II ale vůbec nic neřeší, navíc se vůbec netýká Prahy, na jejímž území jsou tisíce firem, jejichž fixní náklady jsou mnohem vyšší než v ostatních částech ČR. Že by pomsta vládního hnutí za poslední prohrané volby na tomto území?

Úvěr COVID II Vám poskytne prostředky pouze za podmínky že žadatel:
e) nemá žádné nedoplatky vůči vybraným institucím v zemi svého sídla, popř. v zemi sídla své pobočky a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Posečkání s úhradou nedoplatků nebo dohoda o úhradě nedoplatků se považují za vypořádané nedoplatky,
f) nemá nedoplatky z titulu mzdových nároků svých zaměstnanců (písmena převzata přímo z Výzvy)

Pokud tedy žádají o tuto podporu firmy, které potřebují doplatit své závazky vůči zaměstnancům anebo vůči státu, na tuto podporu vůbec nedosáhnou. Stát si ze všech opět udělal legraci, neboť požaduje, aby byl upřednostněn on a aby každý své rezervy použil právě pro stát místo toho, aby zůstaly v ekonomice, kterou zachránit je pro nás v současnosti tím nejdůležitějším. Takže stát firmám akorát nahradí peníze, které od nich přednostně odčerpá.

Záruka ČMZRB pak bude poskytována pouze do výše 80 % úvěru a na úroky bude poskytována podpora ve výši 15 % až 30 % (do 500 tis. Kč 30 %, do 1. mil. Kč 20 % a od 1. mil. Kč do 15 mil. Kč pouze 15 %). Podmínkou příspěvku na úroky je však skutečnost, že nejprve byly úroky zaplaceny bance.

Jak mohou firmy někomu něco zaplatit, když jim napřed zmizely příjmy? Ano, zmizely stejně, jak zmizel premiér i prezident.

A stejné je to i s dalšími podporami. „Ševče, máš zaplacené daně?“, tato otázka se prolíná s každou rádoby podporou státu.

Stát chce údajně zabránit hromadnému propouštění. Čím? Tím, že uhradí 80 % nákladů na superhrubé mzdy? A co těch zbývajících 20 %? Ty zaplatí firmy z čeho, když jim poklesly příjmy na nulu?

Stát se tedy na firmy, jak jsem již uvedl výše, úplně vykašlal a snaží se jim zavřít ústa tím, že jim rádoby pomůže. Taková pomoc je však jenom pouhým gestem vůči voličům vládních stran, pro firmy je však k ničemu. Sama vláda říká, ať firmy neplatí nájmy a po bankách chce, aby firmám odložily splátky úvěrů. Stát se tak jenom vysmívá všem firmám, které předtím táhly ekonomiku i přesto, že jim ve všem házel klacky pod nohy, a ony i přesto odváděly do státní kasy dříve nevídané částky, které stát tak nadšeně rozhazoval ve prospěch těch, kteří vládní garnituru volili.

Vláda tak svou neschopnost přenáší na soukromý sektor, aby si se vzniklou situací poradil sám. Jejich vzkaz je jasný, neplaťte bankám, neplaťte faktury, zaplaťte nám a my vám poskytneme almužnu.

Podnikatelé, kteří již přivykli represím, sankcím a šikaně ze strany státu, se pak snáze podvolí a na hru státu přistoupí.

To je však cesta do pekel, která ekonomiku zdecimuje mnohem více než výpadek příjmů. Pokud si firmy nebudou platit mezi sebou, budou krachovat i firmy, které výpadek příjmů nemají. Proč? Protože za své služby a zboží nedostanou zaplaceno. K čemu je vám, že pořád pracujete, či prodáváte a tuto práci fakturujete, když vám tyto faktury nikdo nezaplatí? Firmy vám nezaplatí faktury prostě proto, protože z čeho vám je mají zaplatit, když nemají příjmy, a když to, co jim zbylo, musí zaplatit státu.

Opatření, která jsou firmám nabízena, tak stejně v konečném důsledku nezabrání propouštění, ochromí naše banky, neboť jenom ty nesou hlavní rizika programu COVID II a hlavně roztočí spirálu druhotné platební neschopnosti, která ochromí ekonomiku na léta dopředu. Výsledkem této pasivity státu tak budou krachy firem, krachy bank a sta tisíce nových nezaměstnaných, což v konečném důsledku dopadne zase na stát samotný.

Všechna opatření nabízená státem jsou tak pouze gestem vůči voličům vládních stran, kteří nejsou zatím touto situací zasaženi a kteří ekonomické situaci v zemi vůbec nerozumí. Až stát nebude mít na jejich platy a na jejich důchody, dopadne na ně současný přístup státu úplně stejně, jak dopadl nyní na firmy. Až se poté probudí, na záchranu všeho bude už pozdě. Přitom by stačilo, aby stát nahradil firmám, které přišly v důsledku státních opatření o všechny příjmy, tyto příjmy alespoň částečně, protože tak by zůstaly peníze v ekonomice a její oživení by pak bylo jenom otázkou měsíců.

Ale to stát udělat nechce, a proto obešel naše právo tím, že zrušil opatření vyhlášená podle krizového zákona, a nahradil je opatřeními Ministerstva zdravotnictví, která náhradu škody firmám nepřiznávají.

Kdyby podnikatelé takto obešli zákon, skončí na dlouhá léta ve vězení. Ale stát je pánem nad právem i nad národem, ten si to dovolit může.

Když ekonomika šlapala jako hodinky, ani jsme si nevšimli, že vláda neumí vládnout. Když se ekonomika zastavila, pociťujeme to na sto procent.

To je můj pohled na věc.

Váš Tomáš Goláň - senátor za Zlín

Do you like this post?