FENOMÉN BAŤA VE ZLÍNĚ: ÚSTR OTEVŘEL TÉMA PODNIKÁNÍ, TOTALIT A POVÁLEČNÝCH REPRESÍ

Jméno Baťa je se Zlínem spojeno natolik silně, že jeho význam zdaleka přesahuje dějiny
jednoho podniku nebo podnikatelské rodiny. Baťovský fenomén ovlivnil podobu města, způsob
práce, bydlení i každodenního života a stal se výraznou součástí moderních českých dějin. Jeho
osudy se však ve 20. století opakovaně dostávaly do střetu s politickou mocí a proměňujícími se
režimy.
Právě na tuto širší perspektivu se zaměřila konference Fenomén Baťa a totality, kterou v
Galerii Desítka ve Zlíně uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů pod záštitou předsedy
Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR Tomáše Goláně.
TOMÁŠ GOLÁŇ: TÉMA BAŤOVA FENOMÉNU A TOTALIT VE VEŘEJNÉM
PROSTORU PŘÍLIŠ ČASTO NEZAZNÍVÁ
Konferenci zahájil Tomáš Goláň, předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu
ČR a patron konference. Ve svém vystoupení zdůraznil, že propojení baťovského fenoménu s
dějinami totalitních režimů není ve veřejném prostoru příliš často připomínáno. Zároveň
upozornil na význam historického kontextu pro pochopení osobnosti Jana Antonína Bati a jeho
působení.
„Měl jsem velkou čest zahájit tuto konferenci na velmi zajímavé téma, které ve veřejném
prostoru málokdy zaznívá, a tím je fenomén Baťa a totality. Když se nad tím zamyslíme, je
jasné, že konference se věnuje především J. A. Baťovi, protože Tomáš Baťa zemřel už v roce
1932, a s totalitními režimy se tak nemohl potkat,“ uvedl Tomáš Goláň.
Podle předsedy Ústavně-právního výboru může konference pomoci lépe pochopit nejen
osobnost J. A. Bati, ale také dobu, ve které působil, a politické a společenské okolnosti, které
ovlivňovaly jeho život i práci. Ocenil také spolupráci se samotným Ústavem pro studium
totalitních režimů.
„Tuto konferenci jsme mohli zorganizovat také díky velmi vstřícnému přístupu ředitele ÚSTR
Ladislava Kudrny a jeho prvního náměstka Kamila Nedvědického. Velmi si toho vážím,“ uvedl
Tomáš Goláň.

LADISLAV KUDRNA PŘIPOMNĚL OSUDY BAŤOVCŮ A POVÁLEČNÉ REPRESE
Na jeho vystoupení navázal ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, který se ve svém úvodním
vystoupení věnoval především osudům tzv. baťovců – pracovníků zahraničních poboček firmy
Baťa, z nichž část se během druhé světové války zapojila do československého zahraničního
odboje. Připomněl jejich působení na různých frontách, včetně československého letectva ve
Velké Británii, Tobruku, Sokolova či Dukly, ale také jejich poválečné osudy.
Po únoru 1948 se řada těchto mužů, včetně bývalých vojáků a příslušníků RAF, stala terčem
perzekuce komunistického režimu. Přicházeli o zaměstnání, byli propouštěni z armády, vězněni
či posíláni do pracovních táborů a represe dopadaly také na jejich rodiny. „Dnešní konference
pomáhá k tomu, aby se tak nikdy nestalo,“ zdůraznil Ladislav Kudrna.

Plný přepisis zahajovacího projevu Ladislava Kudrny naleznete [zde].
OSOBNÍ ROZMĚR PŘINESLA ÚČAST MICHELLE ČIPERY
Osobní rozměr konferenci dodala také účast Michelle Čipery, vnučky ředitele Baťových
závodů, starosty Zlína a ministra Dominika Čipery. S Míšou Čiperovou se Tomáš Goláň
osobně setkal už v roce 2023 na Velvyslanectví České republiky v kanadské Ottawě: „Michelle
Čipera se ke mně tehdy přihlásila také díky tomu, že pocházím ze Zlína. Dnešní setkání nebylo
plánované a to, že paní Čiperová konferenci sama a dobrovolně navštívila, podle mě jasně
ukazuje, že toto téma je vysoce aktuální dodnes,“ řekl Tomáš Goláň. Také pro Michelle měla
účast na konferenci vedle odborného rozměru také osobní význam. Setkání s tématem, které se
dotýká její rodinné historie, jí zároveň připomnělo, jak důležité je o lidech a událostech minulosti
mluvit i směrem k mladší generaci: „Jsem ráda, že se o mém dědečkovi znovu mluví. Mám
pocit, že o něm lidé dnes často vědí jen velmi málo, přitom to byl člověk s vizí, který dokázal
pomáhat lidem nejen ve Zlíně, ale i mimo něj. Pomohl mnoha lidem osobně i profesně a na Zlín
nezapomněl ani v době, kdy už zde nežil. Byl také velmi úzce spojený s Baťovou rodinou a i po
odchodu ze Zlína zůstával v kontaktu s lidmi, kteří emigrovali,“ uvedla paní Čipera.
KAMIL NEDVĚDICKÝ: NECHCEME VYTVÁŘET DALŠÍ LEGENDU ANI BAŤŮV ODKAZ
ZPOCHYBŇOVAT
Odborným garantem a moderátorem konference byl Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele
ÚSTR a odborný garant konference. Podle něj bylo cílem konference otevřít prostor pro
odbornou diskusi založenou na historických pramenech a představit Baťův fenomén v širších
souvislostech:
„Naším cílem není vytvářet další legendu o Baťovi, stejně jako není naším cílem jeho odkaz
zpochybňovat. Chceme především otevřít prostor pro odbornou diskusi založenou na
pramenech. Fenomén Baťa je natolik významný, že si zaslouží pohled, který zachytí jeho
podnikatelskou, sociální, právní, politickou i lidskou stránku. Právě střet tohoto fenoménu s
totalitními režimy ukazuje, jak zásadně může politická moc zasáhnout do života jednotlivců i
celých institucí,“
Michelle Čipera ocenila také účast mladých lidí, kteří se konference zúčastnili. Právě předávání
historických zkušeností dalším generacím podle ní představuje důležitou součást připomínání
minulosti: „Konference mě zaujala právě tím, že otevírá téma, které je stále aktuální. Velkou
radost mi udělala také účast mladých lidí. Pro dnešní generaci je těžké porozumět době, kterou
sama nezažila, a o to důležitější je o ní mluvit prostřednictvím konkrétních lidí a jejich osudů.
Myslím, že je zásadní, aby současná generace rozuměla tomu, co komunismus znamenal a jak
ovlivňoval životy lidí. Jen tak můžeme minulost skutečně pochopit a poučit se z ní,“ prohlásila.
OD BAŤOVA PODNIKÁNÍ K PERZEKUCI PO ÚNORU 1948
Celodenní program, který navštívilo bezmála sto účastníků, byl rozdělen do několika
tematických bloků. Ty postupně představily fenomén Baťa, období druhé světové války a
poválečných změn, třetí republiku a období po únoru 1948, pronásledování lidí označovaných
za „baťovce“ a konfiskace jejich majetku.
Pozornost byla věnována také osobnosti Jana Antonína Bati a poválečným politickým a
právním sporům, které se k jeho jménu vztahovaly. Jedním z témat byla také činnost
komunistického bezpečnostního aparátu. Součástí programu byla prezentace dokumentů z
Archivu bezpečnostních složek, které ukazují, jak bezpečnostní složky sledovaly osoby
spojené s Baťovým podnikáním.
Kamil Nedvědický se ve svém příspěvku věnoval také trestnímu postihu „baťovců“ na příkladu
protistátní skupiny Jan Novosad a spol.
Konference ve Zlíně nabídla pohled na Baťův fenomén v době, kdy se v Československu
několikrát zásadně proměňovaly politické poměry. Prostřednictvím dobových dokumentů,

historického výzkumu a konkrétních osudů účastníci sledovali, jak se tyto změny promítaly do
fungování podniku i do života lidí spojených s Baťovým jménem a jeho odkazem.